3D tisk (aditivní výroba) znamená, že se díl buduje přidáváním materiálu podle digitálního 3D modelu. Oproti frézování nebo soustružení, kde se materiál odebírá, zde přibývá vrstva po vrstvě – proto jde o „aditivní“ postup.
U kovů je běžná metoda LPBF (Laser Powder Bed Fusion, laserové tavení v práškové loži). Tenká vrstva kovového prášku se rovnoměrně nanese na stůl, laser podle řezu vrstvy selektivně roztaví částice a ty po ztuhnutí splynou s vrstvou pod nimi. Proces se opakuje, dokud není díl kompletní.
Hlavní výhody LPBF zahrnují volnou geometrii (vnitřní kanály, lehké mřížky, topologicky optimalizované tvary), krátký čas od návrhu k prvnímu fyzickému kusu a možnost malých sérií bez drahých forem. Nevýhodou zůstává nutnost podpěr u převisů, následné obrábění kritických ploch u některých aplikací a pečlivá příprava modelu (souvislost, tloušťky stěn, tepelné napětí).
Výsledné vlastnosti závisí na materiálu (např. nerez, titan, hliník), orientaci v tiskárně a parametrech procesu. Pro náročné použití se často provádí žíhání nebo tepelné zpracování podle normy a typu dílu.